Rozvíjení řešení, nikoli problémů (R)

V terapii nepracujeme s problémy, ale s živými lidmi, kteří kromě svého trápení mají také své
jedinečné zdroje a možnosti. Věříme, že zaměřit se na minulé úspěchy (výjimky z problému),
přítomné zdroje a budoucí možnosti (cíle, vize preferované budoucnosti...) je obecně užitečnější než
podrobně rozebírat selhání v minulosti, současné nedostatky a budoucí omezení (viz. obr. níže).
Snazší a efektivnější je stavět na tom, co je již k dispozici (zdroje) a co už funguje (výjimky) než
donekonečna zkoumat, co nefunguje. Důkladné zkoumání toho, co nefunguje, bývá založeno na
předpokladu, že je nutné poznat příčiny problému, aby mohl být odstraněn. Z našeho pohledu
existuje tolik příčin problémů, kolik je terapeutů, kteří je hledají. Ještě důležitější však je, že máme
za to, že pro řešení není nutné znát detaily problému, protože řešení a problém jsou dvě různé věci:
řešení nevychází z problému, jen musí „pasovat“ na danou situaci. Je to jako ve slavné metafoře
Steva de Shazera (1993):
Klient stojí před pomyslnými zamčenými dveřmi, za nimiž ho čeká spokojený život. Pokud si chce dveře
otevřít, pak nepotřebuje dopodrobna zkoumat zámek (z jakého je kovu, jestli má ochrannou vložku...), ale
především potřebuje najít klíč, který do něj pasuje. Zámek je problém, klíč je řešení.

Zpracoval: Mgr. Leoš Zatloukal
Web: https://www.dalet.cz